Zápis #44 - První trest!

28. dubna 2018 v 13:24 | Faye |  2. ročník (2006/2007)
27.4.2007
Bradavice, kolejní místnost Havraspáru
Milý Deníčku,
Od té doby co byli Ethan s Avaline vyloučeni, už uplynula docela doba, věci už se daly celkem do normálu. Já už si přestala vyčítat, to že je vyloučili. Přece jen, můžou si za to sami… Jen teď musím trochu víc hlídat Rose. Má fakt problém. Hodně velký… Ale nebudu to tu rozebírat. Radši ti řeknu o tom, jak jsem dostala svůj úplně první trest v životě. Ano, čteš dobře, Deníčku, trest. Já! *vysmátý smajlík* I když nad tím tak přemýšlím, je docela zvláštní, že je to teprve první trest. Vždyť, dost často se potuluju venku po večerce. Ale dávám si pozor. A málokdy na někoho narazím.

To mě možná trochu ukolíbalo, takže když jsme se společně s Rose, Ainielem a Ashem vydali do vody, což je jedna tajná místnost ve sklepení. Měli jsme se tam sejít s Rachel (z Nebelvíru), kterou jsme potkali den předtím. Šli jsme si celkem sebevědomě, a vůbec nás nenapadlo, že by nás někdo mohl chytit. A já šla v čele. Najednou, zajdu za roh a tam stojí Rachel. Myslela jsem si, že si nás nevšimla, tak jsem se rychle schovala za zeď. Ale vybrala jsem si špatnou stranu. A Rachel nás slyšela. Hned začala zjišťovat, kdo tam je. No utéct jsem na rozdíl od ostatních nemohla. Počkala jsem tedy, než Ainiel zatáhl Rose do nějaké chodby, Ash se moc k útěku neměl, ale Rachel už byla netrpělivá, tak jsem radši vylezla ze svého "dokonalého" úkrytu. A doufala jsem, že to pako bude mít dost rozumu a schová se. Neměl. A očividně se Ash s Rachel zase dohadují, protože nám napařila trest a odvedla nás zpět na kolej. Nedohadovala jsem se s ní, i když v tu dobu už i ona měla po večerce. Ale pravděpodobně bych si to nějakým dohadováním ještě zhoršila. V tu chvíli se najednou Ashovi zachtělo utíkat a po chvilce nám zmizel z dohledu. Rachel mě dovedla ke koleji a chtěla, ať ho přivedu. Jako, snažila jsem se jí vysvětlit, že jestli se zavřel na pokoji, tak se k němu kvůli bariéře nedostanu, ale připomněla mi, že mám vlastně sovu. Takže jsem rovnou zamířila napsat Ashovi, tušila jsem, že na kolej neběžel.

Netrvalo to dlouho, a na kolej došel i naštvaný Ash. Řeč s ním moc nebyla, ale říkal, že se mu na koleji sedět nechce. A popravdě, mě taky ne. Chtěla jsem jít za ostatními do vody. Proč bych se měla nudit na koleji… Proto jsem na sebe hodila župan a vydala se před kolej zjistit, jestli tam pořád stojí Rachel. To je jediná výhoda toho, že nemáme koupelny na koleji. Jen co jsem ale vylezla na chodbu, zjistila jsem, že tam Rachel pořád postává. V tu chvíli jsem byla vážně ráda, že jsem na sebe ten župan vzala, protože Rachel mi hned říkala, ať se o nic nesnažím, že tuhle výmluvu zná. Do koupelny mě ale nakonec pustila, a já se po chvilce vrátila naštvaná zpět na kolej. K Ashovi, který tam vytuhnul v křesle. Ach jo, to zas byla nuda. Přemýšlela jsem o tom, že bych ještě jednou zkusila vylézt ven, ale kdyby tam pořád stála, jen bych ji naštvala. Takže jsem tam seděla a čekala na Rose, která se vrátila fakt pozdě a ještě k tomu kulhala. Prý před kolejí zakopla. Vytáhla jsem ji do koupelny, aby ten vyvrtnutý kotník chladila, vrátila jsem se na kolej pro ručníky a… Sama jsem se chytla do jedné pasti. Řeknu ti, Deníčku, to je taková pitomost tyhle pasti. Koho to asi byla práce? Můžeš hádat… Ještě byly tak blbě umístěné. Jen tak tak, že jsem se hlavou neflákla o tu kamennou zeď. Naštěstí jsem na tom ale byla o trochu líp než Rose. Té ten kotník fakt hnusně otékal…

Druhý den si nás Rachel k večeru, hned potom, co skončilo divadlo, zavolala k čajovému koutku a já se psychicky připravovala na svůj první trest v životě. Čekala jsem, že si Rachel vymyslí něco fakt blbého, nakonec mě celkem zklamala. Celý trest spočíval v tom, že jsme oba měli roztřídit tři balení bertíkových lentilek. Podle barev. Rachel nás ještě oba upozornila, ať se nesnažíme ujídat. To u mě fakt nehrozilo. Nemám je ráda, vždycky mám nějakou hnusnou příchuť. Jinak, ten trest mě celkem bavil. Ráda třídím věci. Dodělala jsem to celkem rychle. Ashe si tam Rachel ještě nechala. Prý to neměl dobře roztřízené. Já se vrátila na kolej, a čekala, než dojde. Nic moc mi ale neřekl a radši šel spát…

A já? Já si zase začnu dávat trochu větší pozor, při toulání se po chodbách hradu v pozdních hodinách. Trest byl sice zábava, ale příště by to mohlo být horší. Mohla bych třeba připravit kolej o body. To by byla katastrofa, když si vezmeš, jak hrozně na tom zase jsme. Jop, zase jsme poslední. Klasika…

Dobrou noc.
~ Faye ♥
FlaškaVe sklepeníZakopávací past

Trest

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.