Zápis #42 - Narozeniny

12. dubna 2018 v 22:04 | Faye |  2. ročník (2006/2007)
14.2.2007
Bradavice, můj pokoj

Valentýn. Fakt tenhle svátek nemám ráda. Všude samá růžová. Brrr. Fakt nemám růžovou ráda. Jednu výhodu tenhle svátek má. Moje narozky, a tedy další dárky. *usmívající se smajlík* I když, kdybych se narodila v jinej den, vůbec bych se nezlobila. Ale co už.

A hned ráno zklamání. Nikde u postele jsem nenašla dárek od rodičů. Už jsem si myslela, že na mě zapomněli, takže jsem se chystala jim poslat dopis. Ten ale musel počkat, protože jsem musela uhánět do klubu lektvarů. Profesorka Tyler se rozhodla, že když už je ten Valentýn, tak si uvaříme láskonoše. Asi si dokážeš představit, jakou jsem z toho měla radost… Vůbec mi nevadilo, že jsem ho na první pokus pokazila. Nakonec jsem si ale vzala další přísady a pokusila se ho uvařit. Tentokrát už úspěšně. Nechala jsem si ho zkontrolovat a s radostí vylila obsah kotlíku do umyvadla. Myslím si ale, že dost lidí si ho schovalo. Táákže, asi si nějakou dobu budu dávat pozor na to, co piju. V překladu to znamená, pít pouze vodu z vodovodu. Ta snad bude bezpečná.

Najednou se však v rozhlasu ozval hlas profesorky Grimes, že se k ní mám já, a ještě jedna holka dostavit do kabinetu. Nejdříve ve mně úplně zatrnulo. Hlavou se mi honily myšlenky, že si Amai nakonec doopravdy stěžoval, že jsme byli po večerce v čajovém koutku. Bylo mi ale divné, proč tam mám přijít pouze já. Tedy, ještě s tou jednou holkou, kterou vůbec neznám. Rychle jsem posbírala všechny věci a vydala se zjistit, o co tedy jde. Naštěstí, žádný průšvih se nekonal. Profesorka mi jen předala obrovský balík od mých rodičů. Takže nakonec nezapomněli! Popadla jsem balík a letěla na kolej, zjistit, co jsem dostala. To, že tam bude kufr, s tím jsem už počítala. Ale ten druhý dárek… Představ si, Deníčku, oni mi poslali kytaru!! *zamračený smajlík* To byl určitě mamky nápad. Pořád ji totiž trochu žere to, že hraní na klavír mě prostě nebavilo. Tak proč nezkusit kytaru, že? No nic, myslím, že ji hodím na dno kufru a nevytáhnu ji. Jako vůbec.

Oběd jsem prošvihla (tak trochu záměrně, protože dole určitě čekala nějaká skvělá růžová výzdoba) a vydala jsem se na hodinu astronomie. Nejdříve to vypadalo, že tam budeme pouze s Lisou a tím mladým praktikantem. Chvíli po zvonění došli i Ethan s Avaline. Tentokrát i s uniformou. Mrzimorskou. *vysmátý smajlík* A zrovna měla být opakovací hodina, takže Avaline získala celý jeden bod pro Mrzimor.

Po hodině jsem se vydala zjistit, jaká že výzdoba na mě vybafne dole. Nakonec, vůbec to nebylo tak špatné. Dole to vypadalo jako někde na pláži, všude samý písek, palmy a stolky se slunečníky. A to nádvoří… Byla to fakt nádhera. A ani né moc růžové. Dokonce, ani na tu poletující růžovou příšerku jsem nenarazila. Amorka myslím, kdyby ti to nebylo jasné. Jen jsem ho slyšela z rozhlasu, když předčítal valentýnku od Willa pro Rose. Will, to je ten kluk, se kterým byla Rose na Silvestra.

Dole jsem si sedla s Ashem a Stellou. Chvíli jsem kecali o tom, jak všichni nemáme rádi valentýn, najedli jsme se a pak jsem se vydali kouknout na nádvoří. Ash nás celkem rychle opustil, letěl asi za Rachel. Nebo za Lilly. Popravdě, nejsem si moc jistá. Ale to je jedno. Co je důležité, objevila se ta růžová příšerka. Hned vedle mě. A spustila. Přání od Ashe k narozeninám. Což bylo překvapení, ani jsem nečekala, že by si vzpomněl na moje narozky. Ten totiž vždycky zapomene i to, co měl ten den zrovna k snídani. Přání to bylo fakt pěkné, se Stellou jsem se celkem nasmály. A ta růžová příšerka se vůbec nechovala jako příšerka. Amorek mi dokonce začal zpívat, rozhazoval okolo mě lístky ze země. Netrvalo to ale dlouho, a Amorek se proměnil zpět v příšerku. Jen co dočetl tu valentýnku, začal tam lítat okolo jak střelenej, vyřvávat "Milenci se milujou" a "Ashík má rád Faye" a podobné nesmysly. Měl štěstí že zmizel, protože jsem vážně měla náladu po něm něco hodit. Škoda že okolo byly jen ty okvětní lístky.

Bylo už ale dost pozdě, takže jsme se Stellou zamířily každá na svou kolej. Tam jsem narazila na Rose. Hned jsem se jí pochlubila s tím "úžasným" dárkem. Chtěla po mě, abych jí něco zahrála. No, hraní to asi moc nepřipomínalo, spíš to bylo jen takové brnkání na kytaru. Rose si to chtěla taky zkusit, takže jsem jí po chvilce kytaru půjčila, ať se vyblbne. A potom jí vůbec nechtěla dát z ruky. A pak jsme se o ni začaly přetahovat. Najednou mě to šíleně bavilo a Rose mi ji furt brala. Moje kytara!! Přetahování jsem vyhrála, chvíli jsem si zase brnkala já a Rose mě dál přemlouvala, ať jí kytaru ještě na chvilku půjčím. Nakonec jsem jí kytaru neochotně zase půjčila a vydala se na pokoj uklízet. Musela jsem přerovnat věci do nového kufru. Rose mi k tomu uklízení celou dobu hrála, popravdě, ke konci mi už spíš hrála na nervy. U té kytary vydržela několik hodin. Dokonce mi zničila i trsátko, které jsem k ní dostala. Byla z toho celá špatná. *vysmátý smajlík* Vždyť je to jen trsátko! Hned zítra si objednám nové a začnu pořádně trénovat. Nakonec to není tak hrozný dárek, jak jsem si z počátku myslela…

Dobrou noc.
~ Faye ♥
Valentýn IValentýn IIValentýn III

Valentýn IVKytara

<< předchozí zápis | následující zápis >>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.