Únor 2018

Zápis #38 - Předvečer Všech svatých

11. února 2018 v 9:00 | Faye |  2. ročník (2006/2007)
1.11.2006
Bradavice, kolejní místnost Havraspáru
Milý Deníčku,
po roce je tu zase Halloween. Hrozně jsem se těšila. Hned ráno jsem vylétla, ještě v pyžamu z pokoje, abych se podívala, jak máme vyzdobenou spolku letos. Bylo trochu zklamání, když jsem zjistila, že se spolka vůbec nezměnila. Doufala jsem, že se tam třeba náhodou zase objeví to super křeslo, které vypadalo jako trůn, a který jsem si hned obsadila. Nevadí. Rychle jsem se převlékla, skočila do koupelny a pak jsem se společně s Ashem vydala na snídani. Cestou jsme však potkali několik imitací duchů. Stačilo se na pár z nich kouknout, a letošní téma bylo jasné. Cirkus.

Dole to už bylo mnohem vyzdobenější. Nechyběly krvavé skvrny, kosti a pavučiny. U snídaně se k nám přidala i Iz, která se rozhodla, že už její dobře. I když tak moc nevypadala, ale vysvětluj jí, že by měla radši ležet. Je to paličák. Ale na druhou stranu ji chápu. Taky bych nechtěla na Halloween být zalezlá v pokoji. Nasnídali jsme se a pak se vydali zpět do vstupní síně, kde bylo nezvykle dost lidí. Všichni tam postávali a čekali, co se bude dít. Nás to však nebavilo, a tak jsme se vydali prozkoumat zbytek hradu. Koukli jsme se i na nádvoří, které bylo vyzdobeno podobně, jako síně. Potom jsme zamířili do společné spolky, která bohužel vyzdobená nebyla. Škoda. Hádej ale, kdo se objevil… Katie! Konečně se uráčila přiletět. Ještě k tomu v doprovodu Oliho. Ti dva si fakt dělají, co chtějí.

Iz pořád posmrkávala a pokašlávala, takže Ash navrhl, že jí skočí uvařit nekašlivec. Zamířili jsme tedy zpět na kolej. Ash si šel pro sadu a já odnést ten zvěřinec na pokoj. Z rozhlasu se však ozvalo, že kdo chce, může dojít do prvního patra vypůjčit si halloweenský kostým. Takže místo klubu lektvarů jsme zamířili tam. Kostýmů tam bylo připraveno fakt hodně, nejdříve jsem si je všechny prohlédla. Zaujal mě hned ten první. Vrhačka nožů. Pak taky tanečnice a pomocnice vrhače nožů. Pak tedy ještě kostým tanečnice na koni, ale bylo mi jasné, že ten bude chtít Iz, takže jsem ho pustila z hlavy. Prohlížela jsem ale moc dlouho, protože kostýmy začínaly pomalu, ale jistě mizet. Takže jsem co nejrychleji k jedné z profesorek, které měly půjčování kostýmů na starost. Šla jsem k profesorce Coppelion, u které bylo míň lidí. Ale byl to docela zmatek. Všichni se tam překřikovali, jaké kostýmy chtějí, pronásledovali profesorky na každém kroku a tak. Kdyby se radši, někde mimo, utvořila fronta těch, kteří mají už vybráno a profesorky jim postupně dávaly kostýmy, bylo by to lepší. Takhle mě dost lidí předběhlo, kostýmy stále mizely, takže už i já jsem si radši nahlásila svůj kostým vrhačky nožů a doufala jsem, že mě profesorka slyšela. A že mi ho nikdo nesebere. Shodou okolností, chviličku přede mnou si svůj kostým nahlásil i Ethan. Ten chtěl kostým vrhače nožů. Ani nevím proč, ale přišlo mi to celkem vtipné. A taky jsem byla ráda, že jsem na lísteček napsala vrhačku nožů a ne tu asistentku vrhače. Ten se mi sice líbil mnohem víc, ale v těch botách s ulámanými podpatky bych asi nevydržela.

Když jsem konečně dostala svůj kostým, setkala jsem se s Iz a Ashem. Jak jsem předpokládala, Iz měla kostým tanečnice na koni. Ash si vybral kostým krotitele. Vydali jsme se do klubu lektvarů, Ash uvařil nekašlivce a pak jsme se letěli na kolej připravit na ples. Chvíli jsme čekali, než se otevřely dveře do velké síně. Přidala se k nám i Rose, která si vybrala kostým provazolezkyně. Když nás konečně vpustili dovnitř, vydala jsem se hned k baru pro něco k jídlu a pití, zatímco ostatní šli zabrat stůl. Málem bych zapomněla, po zemi tam byly rozházené nějaké knížky. Hned jsem jednu sebrala. Ke stolu se k nám připojila ještě Lisa a jedna naše prvačka, Nerissa. Jo, a pak ještě nějací dva kluci, kteří se bavili s Rose. Chvíli jsme tam tak seděli, bavili se a ochutnávali dobroty, které jsem donesla. Třeba koňské bobky, které jsem donesla speciálně pro Iz. Když má tak ráda koně. *vysmátý smajlík* Musím ale uznat, že chutnaly fakt dobře. Pro jistotu jsem ale nechala Iz ochutnat první. Ash se mezitím vypařil s tím svým klasickým "skočím si pro něco k pití a hned se vrátím". Jasně, že ke stolu se už nevrátil. Taky mi Katie donesla dopis od Elliota. Psal v něm, že je mu zase děsně špatně, že na ples nepůjde, jak ho to štve a ať si to užiju. Sice jsem čekala, že nepůjde, stejně to ale zamrzelo. Nabrala jsem nějaké dobroty ze stolu a vydala se na kolej mu odepsat. Cestou jsem ještě popadla další knížku, aby měl alespoň co číst, když už musí ležet.

Potom, co jsem mu vše poslala, jsem se vrátila zpět dolů. Ale totálně bez nálady. U stolu už seděla jen Iz, Lisa se vypařila, asi šla zase brzo spát, Nerissa taky někam zmizela a Rose se bavila s těma klukama na parketu. S Iz jsme tam jen tak v tichosti seděly, a myslím, že ani jedna z nás pořádně nevnímala, co se dělo okolo. Skočila jsem si ještě na bar pro pití. Tam jsem narazila na Ashe. Ten byl zase přešlej kvůli Rachel a po chvíli se vydal na kolej. S Iz jsme to brzy taky zabalily. Málem bych zapomněla, zmije mají kvůli něčemu zkrácenou večerku. Profesorka Fowler je svolávala zpět na kolej, neobměkčila ji ani profesorka Grimes se slovy, že je přece Halloween.

Iz šla hned spát, já si ještě ve spolce přisedla k Rose a Ashovi. Rose se z něho snažila vytáhnout, proč je tak skleslý, jemu se to však moc nelíbilo a vyhrožoval, že půjde radši spát. Řekla jsem Rose, že když o tom mluvit nechce, tak ať ho nenutí a naštěstí poslechla. Místo toho se ale zaměřila na mě. Postěžovala jsem si, jak mě štve, že je Elliot nemocný a jen tak ze srandy jsem se jich zeptala, kdo mi pomůže vloupat se do Nebelvíru. Nemyslela jsem to vůbec vážně,překvapivě ale, Rose se toho celkem chytla. Nevadila jí ani skutečnost, že jim vchod na kolej hlídá obraz, který, na rozdíl od toho našeho klepadla, nepokládá hádanky, u kterých na odpověď přijde každý, kdo se nad tím trochu zamyslí, ale chce slyšet tajné heslo. Heslo, které samozřejmě neznáme. A že by prý šla navštívit Caleba. To je nejspíš ten kluk, se kterým tam pak dlouho kecala na baru. Nakonec se mi jí podařilo od toho nápadu odradit. Nebo jsem si to myslela.

Místo toho jsme se s Rose šli projít na střechu, zatímco Ash zamířil do koutku. Sotva jsme tam došly, Rose řekla, že má nápad. Deníčku, když má Rose nápad, většinou to dopadne špatně. Zamířila zpět do hradu, přesněji, k Nebelvíru. Cestou mi řekla, že jí Velt poradil, jak se dostat přes Buclatou dámu. Jo, to určitě. Došly jsme tam, a Rose se s ní začala bavit. Já jsem se jen opřela o zeď a pobaveně sledovala jsem její pokusy o to, jak se jí vlichotit a přesvědčit ji, aby nás pustila dovnitř. Samozřejmě, že se jí to nepovedlo. Zamířily jsme zpět na kolej, ale Rose se ještě zastavila v jedné místnosti hned vedle kabinetu zástupkyně. Já byla totálně vynervovaná z toho, že se Rose vůbec nesnažila být potichu. Když jsem jí trochu napomenula, začala se hlasitě smát. A vůbec jí nevadilo, že jí může kdokoliv slyšet. A tím kdokoliv, myslím profesorku Grimes. Naštěstí ale buď hodně tvrdě spala, nebo tam ani nebyla, protože jinak by ji určitě musela slyšet. A my se v pořádku vrátily zpět na kolej a šly spát.

~ Faye ♥

Předvečer Všech svatých IPředvečer Všech svatých IIPředvečer Všech svatých III

Předvečer Všech svatých IVPředvečer Všech svatých VPředvečer Všech svatých VI

Předvečer Všech svatých VIIPředvečer Všech svatých VIII

<< předchozí zápis | následující zápis >>

Zápis #37 - Září/říjen

7. února 2018 v 11:42 | Faye |  2. ročník (2006/2007)
23.10.2006
Bradavice, kolejní místnost Havraspáru

Milý Deníčku,
už je to celkem dlouho, co jsem psala. Takže zase mám co napravovat.

Asi začnu tím, jak pokračovala naše hádka s Iz. Teda hádka… ve skutečnosti jsme spolu ani nepromluvily. Prostě jsme se jedna druhé vyhýbaly. Na hodinách jsem si většinou sedávala s Lisou, zatímco Iz pokaždé zamířila za Carterem. Potom ale Iz onemocněla, takže ani na ty hodiny nechodila. Na pokoji jsme měly tichou domácnost, ale já se tam většinou ani moc nezdržovala. Nechtěla jsem od ní chytnout nějaké bacily. Trvalo to celkem dlouho. Vlastně, poprvé jsme spolu promluvily teprve pár dní zpátky. Tak nějak jsme si to všechno vyříkaly a já jí povyprávěla o Elliotovi. Iz si samozřejmě neodpustila nějaké to rýpnutí. S tím jsem počítala. Jinak se ale snaží nedat moc najevo to, že ho prostě nemá ráda. Ale jak říkám, musí ho jen poznat. Pak pochopí, jak je skvělej. Stejně mě ale celkem trápí to naše dohadování. Minulý rok jsme se nepohádaly ani jednou a teď?

Neonemocněla ale jenom Iz. Zalehnul i Elliot. Což je fakt na nic. Takže místo nočního scházení se po večerce jsme pěkně zaúkolovali Katie. Ta neustále lítá s dopisy mezi Havraspárem a Nebelvírem. Ale asi jí to přestalo bavit. Buď to anebo se asi zamilovala, protože poté, co odletěla s posledním dopisem se ještě nevrátila. A už je to pár dní. Takže se vážně přikláním k tomu, že někde lítá s nějakým sovákem a mají spolu malinkaté sovičky… Párkrát mi taky Elliot napsal, že už je mu líp a že abychom se na chvilku mohli sejít. To bylo fajn, jen kdyby se potom Elliotovi zase nepřitížilo. Takže, máme útrum se scházením se po večerce, a dokud se Katie neuráčí vrátit, tak i s dopisy. A Oliver mi zase utíká ke klučičím pokojům. S těmi zvířaty je to fakt děs…

Půjdeme dál. Raziel, což je náš prvák z Peru, pokračoval v pátrání po svém kufru. Kal s ním snad každý večer postávala před kabinetem profesora Blackwooda, ale bez úspěchu. Jeden večer se však u nás na koleji objevila profesorka Leadenrose a krátce po ní přišel i profesor Blackwood. A nesl kufry! Raziel byl samozřejmě nadšený z toho, že má svoje věci zpět. Další kufry patřily nejspíš nějakým prvákům, kteří zmizeli hned po zařazování. Jako vážně, kam ti prváci tak mizí? Kufry, o které se nikdo nepřihlásil, si profesor odnesl se slovy, že kufry navíc se vždycky hodí. Jo, a taky jsme mu opět připomněli, že bychom chtěli rybičky. Jsem zvědavá, jestli je někdy fakt dostaneme.

Taky se mi jeden večer podařilo nemožné. Překecala jsem Ashe, aby trénoval. Když jsem po něm chtěla, aby mi obarvil vlasy, přiznal se, že pořádně ani nezvládá přeměny z prváku. Takže jsem před něj postavila jablko a postupně jsme projeli všechny přeměny. Hodně mě překvapilo, že ani moc neodmlouval. A jako odměnu dostal pizzu a pomerančový džus. Teda, ten džus mi sebral i s mou jedinou láhví. A ještě mi ji nevrátil. Ale rozhodla jsem se, že ho postupně dokopu k tomu, aby si natrénoval všechna kouzla. Stejně se je jednou bude muset doučit. A Lilly mě v tom podpořila. Kdyby prý moc odmlouval, mám jí dát vědět.

Trénovala jsem ale i já! Velt mě naučil kouzlo, pomocí kterého udělám ze starého jídla jídlo čerstvé. Jen jsem neměla na čem trénovat. Nakonec však Rose donesla pár plesnivých věcí, tak jsem si to alespoň zkusila. Druhý den mi však Velt připravil překvapení ve spolce. Někde sehnal spoustu plesnivých chlebů, které mi tam vyskládal se vzkazem, ať trénuju. *vysmátý smajlík*

Jeden den jsem taky poprvé zamířila na ošetřovnu. Přesněji, jen k ošetřovně. Cestou z hodiny lektvarů jsem narazila mezi pátým a šestým patrem na tu mladou zrzavou profesorku (prý je to profesorka Coppelion), která má to rozkošné štěně, Zackyho. Měla malou nehodu na schodech. Krátce po mně se tam seběhlo i několik prváků. Nejdříve nás všechny poslala, ať jdeme na hodiny, když jsem jí ale řekla, že já mám teď volno, souhlasila s tím, abych jí doprovodila na ošetřovnu. Odradit se nenechal ani jeden prvák z Mrzimoru, Redwood se myslím jmenoval. Ten trval na tom, že jí na ošetřovnu také doprovodí. Pomohl jí tedy ze schodů, zatímco já jsem vedla naší skupinku k ošetřovně. A doufala jsem, že tam trefím. Naštěstí jo, profesorku jsme předali slečně ošetřovatelce a já zamířila na kolej.

Podívala jsem se i na klučičí části naší koleje. Zavedl mě tam Velt, který řekl, že si musí uklidit. No deníčku, kdybys viděl ten bordel, co tam měl. Šla jsem zaklepat i na Ashe. Chtěla jsem na něj bafnout nebo něco. Určitě by mě tam nečekal. Trochu mi to ale nevyšlo. Buď se někde toulal, nebo spal. Takže jsem zamířila zpět za Veltem. Dostala jsem čokožabku a taky pár dobrůtek, které chtěl asi vyhodit. A toho by byla škoda, ne? Prostě jsem to vzít musela. Odnesla jsem si taky část čokoládového brnění, přesněji boty, rytíře, který byl v naší spolce minulé Vánoce.

Málem bych zapomněla ještě na jednu důležitou věc! Byla jsem taky oficiálně přijata do redakce školního časopisu. Takže kromě tuny kroužků, na které jsem se přihlásila (oproti minulému roku mi přibyli ještě bylinky, lektvary a souboje) mám ještě časopis. Jeden článek jsem napsala už do prvního vydání, o prázdninách. A kdyby si viděl tu redakci! Vypadá to tam fakt suprově. Mám i vlastní stoleček. *usměvavý smajlík* Kromě mě je tam ještě Velt, Anet, Katie, Lilly a Susie.

Mohla bych ti i něco málo říct o škole. Vezmu to postupně. Hned první hodinu v pondělí máme nový předmět, bylinkářství. Ten vyučuje zástupkyně ředitele, profesorka Grimes. Přijde mi celkem fajn. Hned první hodinu nám řekla, ať schováme sešity, každý jsme dostali zástěru a barvičky a měli jsme si ji pokreslit a napsat na ní své jméno. To bylo fajn. Druhou hodinu jsme se už normálně učili. Její hodiny se mi líbí, není to jen odříkávání teorie, ale ptá se nás na různé věci a rozdává body. Už se těším, až na sebe budu moci obléct tu zástěru a budeme něco sázet. Jen teda, ať to není ten smradlavý blín. Ten fakt nechci.

Dále pak máme dějiny s profesorem Grathem. Deníčku, jak moc se mi tam nechtělo. Pořád se ho bojím kvůli tomu dopisu. Naštěstí, jestli se k němu dostal, neřešil to. První hodina byla klasicky úvodní. Říkal nám o tom, jak nás letos bude čekat víc esejí, než v prváku, jak je musíme odevzdat. Taky o tom, jak se nás občas bude ptát na něco z prváku, a pokud nebudeme znát odpověď, bude strhávat body. Jo a taky že si v průběhu roku napíšeme test, a to, jak ho napíšeme, může ovlivnit i výslednou známku z dějin. No, o tom testu mluvil i v prváku, ale žádný se nekonal, takže si myslím, že letos to bude to samé. Jen nás straší.

V pondělí odpoledne máme ještě přeměny s profesorkou Tyler. Ta přišla na hodinu s (jako vždy) dobrou náladou a hned začala zjišťovat, jak jsme se měli o prázdninách. Potom nám celá nadšená oznámila, že letos nás nečeká žádná teorie. Jen kouzla. Hned jsme se naučili formule pro změnu barvy vlasů na modro a červeno. Tedy, dostali jsme pytlíky s písmenkami a pomocí těch jsme měli zjistit ta kouzla. Vzala jsem si pytlík a začala přemýšlet nad různými kombinacemi. Po chvilce se mi však v hlavě ozval Veltův hlas. Měl hroznou srandu z toho, že nikdo za sebou nezavřel dveře a on se nám tedy do učebny proplížil v zastíráku. Hned mi pošeptal obě formule. Takže jsem naštěstí nic vymýšlet nemusela. *vysmátý smajlík* Nechtěla jsem se ale hned k profesorce hrnout se správnou odpovědí, to by bylo trochu podezřelé. Takže jsem čekala, až tam někdo půjde první. Zmije nezklamali a hodně rychle se začali zvedat a zamířili za profesorkou s lístkem. A správnou odpovědí. Možná se do učebny proplížil i někdo ze Zmijozelu. Jen nebelvírští se s odpovědí celkem trápili, takže jsem potom Lise řekla, co tam má napsat.

Přejděme k úterý. Hned ráno máme lektvary, na které máme profesorku Abner. Hned první hodinu jsme se všichni představili a pak se začalo vařit. Vůbec jsem si však nevšimla, že profesorka někam zmizela. Když jsem tedy dovařila, sedla jsem si na stoličku a čekala, až se profesorka ukáže, aby mi zkontrolovala lektvar. Ta se však neukázala, místo ní došlo jednoočko ze Zmijozelu. Na stůl nám položil obálku a řekl, ať do ní dáme podepsané vzorky našich lektvarů, že nám je profesorka zkontroluje. Chtěla jsem si zkusit ještě další lektvar, ale něco jsem tam popletla, takže jsem se na to nakonec vykašlala. Místo toho jsem trochu pomohla Markovi, který nevěděl, jak oškubat mandragoru. Teda, spíš se ptal na to, čím ji oškubat. Tak jsem mu poradila, zároveň s Carterem, ať zkusí použít ruce. Zkoušel to, ale řekl něco v tom smyslu, že to jde těžko. Takže jsem mu ukázala, jak se správně škube mandragora.

Před večeří potom máme obranu proti černé magii s profesorkou LaMalet. Ta mě baví. Probíráme tam různé kouzelné tvory. Začali jsme s blátoplazem a běhnicí. Což jsou pěkné potvory. Blátoplaz kouše do nohou a běhnice je chlupatá víla s ostrými zuby. Ale jinak je to zajímávé. Profesorka nám ty potvory vždycky ukáže. Ale těším se na kouzla.

O kouzelných formulích, které máme ve středu, jsem ti vykládala už posledně. Další hodina nám potom odpadla, a v pátek u snídaně jsem se dozvěděla, že se hned ráno koná náhradní hodina. Takže jsem letěla rychle na kolej pro věci a odnést Iz něco k snídani, aby nemusela dolů, a pak na hodinu. Naučili jsme se nové kouzlo, tentokrát přitahovat věci přímo do ruky. Mnohem lepší, než to první. Nemusíš se pro nic ohýbat. Jen škoda, že mi zatím nejde.

A jako poslední je astronomie. Tu máme klasicky ve čtvrtek. A stejně jako minulý rok, i letos se první hodina nekonala. Další hodina už byla. A překvapivě, vedle starého profesora Aquarina seděl mladý praktikant, myslím, že se jmenoval Franklyn Quinlan. Profesor nám oznámil, že ze začátku bude hodiny jen sledovat, později se do výuky i zapojí. Takže si myslím, že dost možná příští rok už bude učit on. Jinak, profesor byl taky hodně překvapený, když zjistil, že jsme minulý rok hodiny prakticky neměli. Jako vůbec neměli. Slíbil nám tedy, že nám látku z minulého roku vyvěsí na nástěnku. Aspoň že tak…

Už se taky blíží Halloween. Vážně se těším. Bude sranda. Jen doufám, že do té doby už budou Iz s Elliotem zdraví.


~ Faye ♥

Návštěva kolejníchKonkurz do časopisuS Lisou v koutku


První hodina bylinkářstvíHodina dějinRedakce

LektvaryNehoda na schodechU ošetřovny

Hodina astronomieAsh trénujeS Elliotem u skleníků

Veltův bordel v pokoji


<< předchozí zápis | následující zápis >>