Zápis #32 - Jak to pokračovalo dál...

8. ledna 2018 v 16:22 | Faye |  2. ročník (2006/2007)
31.8.2006
Děravý Kotel, můj a šílencův pokoj

Milý Deníčku,
určitě tě zajímá, jak to pokračovalo dál. Rovnou ti řeknu, že se to nezlepšilo. Spíš naopak, zhoršilo se to.

Když jsem včera přišla od Elliota do Kotle, byl už skoro čas oběda. Nakoupila jsem si tedy jídlo a vydala se za Veltem do apatyky. No a na koho tam nenarazím? Na Anet, Makotu a hlavně na Rose. Vůbec jsem na ni neměla náladu a dávala jsem jí to náležitě najevo. Když si všimla mých pohledů, začala se tvářit, že vůbec netuší, co se děje. Když jsem jí řekla, že kvůli tomu jejímu čmárání jsem skončila jako bezdomovec, jen se tomu zasmála a v klidu si tam něco kdákala. Slepice jedna. Úplně mě přešla chuť k jídlu, takže jsem poprosila Velta, jestli by mě pustil ven a vrátila se zpět do Kotle.

Tam jsem narazila na Ashe a tak jsem si k němu přisedla. Jasně že si mu Iz už stihla postěžovat si na tu hrůzu, kterou jsem jí prý provedla. A ještě se od něj nechala pozvat na zmrzlinu. Tentokrát byla řada na mě, abych si trochu postěžovala. No dobře, trochu víc, ale vážně jsem byla vytočená. Ash se čím dál tím víc tvářil vyděšeně a přemýšlel nad tím, jak to bude vypadat u nás na koleji. Já mezitím spřádala plány, jak se zbavit Iz. Napadlo mě, nějak ji nalákat do té jeskyně v Portsmuck. Třeba jí poslat vzkaz, třeba od Cartera, že ji tam zve na rande. A pak doufat v to, že se zamotá do těch pavučin tam a nechat ji tam. To jsem ale celkem rychle zavrhla. Bylo by to ode mě vážně hnusné. A navíc, Iz se celý den tahala s Carterem, takže ten vzkaz by nebyl moc věrohodný. A jiný způsob, jak ji tam nalákat, jsem nevymyslela. Deníčku, neber mě vážně, tohle bych opravdu neudělala. Zapomeň na to, že jsem něco takového vůbec psala. Spokojila jsem se s jiným plánem. Jak jistě víš, těsně před koncem roku jsem se přestěhovala k Iz na pokoj. Takže teď bych tam s ní musela bydlet. Proto jsem byla rozhodnutá jít okamžitě po příjezdu do školy za profesorkou Leadenrose, všechno jí vysvětlit a poprosit ji, jestli by mě okamžitě nepřestěhovala na jiný pokoj. Určitě by pochopila, že nechci být na pokoji s takovým šílencem. Mohla bych sice zajít i za profesorem Blackwoodem, ale je to chlap, ten by to nepochopil a protáčel by oči stejně jako Ash, když jsem se mu s tímhle plánem svěřovala.

Potom už jsem se celkem uklidnila a tahala z Ashe informace ohledně Rachel. Ash si taky zase dělal srandu ze mě a Elliota a taky mi řekl, že kdyby měl o trochu větší pokoj, klidně bych mohla přespat i u něj. To ale nebylo potřeba, protože Elliot mi říkal, že jestli budou zase nějaké problémy, ať klidně zase dojdu za ním. Moc sdílný ale nebyl, takže když jsem si všimla Iz, která společně s Carterem a Maggie zamířila ven, rychle jsem vlétla na pokoj, nakrmila ten zvěřinec, který jsem tam musela nechat. A taky jsem si pro jistotu sbalila pár věcí, hlavně pyžámko a kartáček na zuby. Kdo ví, co jí zase napadne, a nechtěla jsem nic riskovat. Potom jsem se vrátila za Ashem a seděla tam s ním až do večera. Když jsem si chtěla skočit pro večeři, všimla jsem si Rose sedící na baru, takže jsem si to rozmyslela. Ash se nabídl, že mi tam skočí, ale nechtěla jsem ho už otravovat, takže jsem mu tvrdila, že vlastně ani hlad nemám. Což nebyla vůbec pravda. Hlady jsem pomalu šílela. Nakonec jsem si ale uvědomila, že nemám vůbec důvod se jí vyhýbat a tak jsem si pro večeři skočila sama. Ashovi jsem vzala ještě kakao. Za to, jak musel snášet to moje stěžovaní. Taky mě pěkně překvapila Anet, která přišla k našemu stolu. A kupodivu nešla za Ashem, ale za mnou. Říkala, že si všimla, že Rose je trochu mimo a vůbec neví o světě. Navrhovala, že bychom ji mohli ostříhat vlasy a nalepit jí je na tvář jako vousy. Přiznávám, bylo to docela lákavé, ale mnohem radši bych to provedla Iz, která seděla u stolu s Carterem a se kterou jsme na sebe přes celý Kotel vrhali naštvané pohledy. Zase kecám, nebudu se snižovat na úroveň těch dvou slepic. Promiň mi, Deníčku, ty škrtance dneska. Jsem z toho pořád tak rozhozená, až mě napadají tyhle blbosti. Každopádně, Anet začínám mít mnohem radši, než dřív. Ta by z toho počmáraného obličeje určitě nedělala takové cavyky. I když, možná by provedla něco mnohem horšího. Těžko říct.

Mezitím Iz zůstala u stolu sama, netrvalo to ale dlouho, a přisedli si k ní Avaline a Ethan a o něčem se tam bavili. To sedí, je stejně jedovatá jak oni, tak proč by se s nimi nemohla bavit, že jo? Dost často se všichni otáčeli mým směrem, takže předpokládám, že jim nevykládala další historky. Ale co, mě je to úplně jedno. Potom se všichni vypařili, Ash usnul a já si skočila ještě pro pití a zůstala sedět u baru. Když se najednou v Kotli zase objevila Iz. Důležitě, s frňákem nahoru, si to kráčela okolo mě a sedla si ke stolu. Netrvalo to dlouho a objevila se i Rose. Nejdříve přišla ke mně, a zeptala se mě, jestli se s ní pořád nebavím. Když jsem řekla, že nebavím, odešla si za svou milovanou Iz a nejspíš mě zase pomlouvaly. A bylo mi to úplně jedno. Ať si to užijou. Pak ale začala Iz mluvit tak nahlas, abych ji mohla slyšet a začala provokovat. Já si to nenechala líbit, takže jsme se tam trochu poštěkaly a ona potom zdrhla na pokoj. Asi se šla zase zabarikádovat. Tak ať, stejně jsem neměla v plánu tam spát a vydala se k Elliotovi.

Ráno jsem Elliota vzbudila brzo, aby mě pustil z pokoje. Byl ještě tak rozespalý, že si chudák ani nevšiml toho, že si jeho spolubydlící pořídil kocoura. Ten zase bude vyvádět. *vytlemený smajlík* Do Kotle sem přišla dřív než Iz, takže jsem si s radostí sedla k našemu stolu a sledovala ty její kyselé ksichty, které házela, když to zjistila. Pak jsem si ale všimla Ashe, takže jsem si k němu přisedla a opět prohodila pár slov směrem k Iz, samozřejmě tak, aby to slyšela i ona. Chudák Ash, ten tyhle poslední dva dny vážně trpí. Iz se potom radši zdechla na příčnou a k našemu stolu si přesedl Makota To je jeden prvák. Je trochu zvláštní, Velta se drží jako klíště, ale jinak je v pohodě. Chvilku jsem se ho ptala na to, jak se těší do školy, pak si samozřejmě trochu postěžovala, on mě politoval a obejmul a já se pak vydala na příčnou. Chtěla jsem se ještě podívat do jednoho knihkupectví. Cestou jsem narazila na Iz, která seděla na lavičce jak pecka, v její blízkosti opět stáli její dva noví kamarádi ze Zmijozelu. Ti se tam snažili prodávat, a blokovali tam celou cestu. Děs.

Když jsem došla ke knihkupectví, bylo ještě zavřené, takže jsem se opřela o zeď a čekala. To se ke mně ale pomalu dostali Avaline s Ethanem a chtěli mi prodat nějaký kabát a řetízek. Vážně jsem na ně neměla náladu. Sice se mě snažili přesvědčit, že ten kabátek by mi slušel určitě víc, než Iz, která si ho prý zkoušela, ale nechtěla jsem se ho ani dotknout. Ještě bych chytla nějakou tu nemoc šílených krav, že jo? Avaline mi pak ještě říkala o tom, že ten kabátek dostala a že je jí moc velký, proto se ho snaží prodat. Nejsem si teď moc jistá, která z nás dvou je vyšší, ale obě jsme prťavé, takže mě by ten kabát byl taky velký. Proto nechápu, proč se vůbec snažila prodat mi ho. Naštěstí se konečně otevřelo knihkupectví a ti dva to vzdali. Potom jsem ještě vyřídila posledních pár nákupů, cestou jsem se stavila ještě ve zvěřinci, kde jsem chtěla nakoupit něco pro Olivera a Katie, když jsem si ale všimla Iz a Cartera u koťat, rychle jsem vycouvala. Však můžu přijít později, že jo?

Později jsem taky přišla, tentokrát jsem narazila na Rose, která si tam kupovala koťě. Nebo ho kupovala Iz? Těžko říct, ale ten večer před čmáráním byla odhodlaná, že se Iz na kotě složíme. Potřetí se mi tam ale nechtělo vracet, takže jsem rychle nakoupila, co jsem potřebovala a šla pryč. Chvíli jsem se toulala po obchodech, pak jsem se stavila ještě za Veltem. A tam zase nalezlá Rose s celým svým zvěřincem. A ještě tam spal Makota. Velt potřeboval něco porovnat, takže když se tam objevila jedna prvačka, která si chtěla koupit činidla, řekla jsem jí, že bude muset chvilku vydržet, protože pan prodavač musí uklidit tu spoušť, která tam ta její zvířata nadělala. Což samozřejmě nebyla pravda, ale kupodivu na to Rose nijak nereagovala. Holčina byla v pohodě, řekla, že počká. Zaslechl nás ale Velt, který okamžitě přiběhl připravený prodávat, ale ta prvačka se tam trochu zamyslela a vůbec neodpovídala. Nakonec ale přišla k sobě a činidla si koupila. S Rose jsme tam na sebe vrhali vzteklé pohledy (jak jinak) a já pak šla na pokoj. Musela jsem se sbalit, zítra už odjíždíme. Iz naštěstí seděla v Kotli. V pokoji na mě ale čekalo překvapení v podobě zrzavého kotěte, které pobíhalo po pokoji. Bylo to přesně to, které se Iz tak líbilo. Hádám, že si ho od Cartera vyškemrala.

No, jdu si zabalit. Ještě jsem dneska dostala dopis z domu, ale nestihla jsem si ho zatím přečíst. Už se těším, až si ho přečtu, po dnešku se vážně těším, až se mi zase trochu zlepší nálada.


~ Faye ♥

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.