Zápis #18 - Návrat na místo činu

1. prosince 2017 v 2:40 | Faye |  1. ročník (2005/2006)
5.5.2006
Bradavice, Společenská místnost Havraspáru

Milý deníčku,
hodně často jsem procházela okolo zelené konvičky hlásající, že je čajový koutek otevřen, bez povšimnutí. Po poslední zkušenosti se mi tam vůbec nechtělo a čajovně jsem se vyhýbala velkým obloukem. Až do dneška.

Ani nevím, co mě to napadlo. Na pokoji Iz ještě spala, já se nudila a tak jsem vzala sešit připravený na esej z astronomie, který téměř od začátku školy zůstal úplně prázdný, a vydala se tam. Když jsem tam přišla, trochu jsem si oddechla. Nebyla tam Rachel, kterou stále podezírám z toho, že ten láskonoš byla její práce, ale Lillyan. Dalším dobrým znamením bylo to, že tam seděl Carter, pil čaj a po nikom neslintal jak minule.

Sedla jsem si tedy k nízkému stolku, okolo kterého je plno polštářů a během chvilku u mě byla Lill. Nabídla mi černý, šípkový nebo mátový čaj. Ovocný naštěstí nebyl, a asi určitě bych si ho ani nedala. Vybrala jsem si ten mátový a během chvilky už stál přede mnou. Nejdříve jsem ho pořádně prozkoumala, a když jsem neucítila žádnou nasládlou vůni, tak jsem se napila. A byl to opravdu jen mátový čaj. I když teď zpětně si uvědomuju, že dávat si mátový čaj nebyl zrovna rozumný nápad. Ta vůně máty by nejspíš přebila všechno.

Vytáhla jsem teda sešit, a začala přemýšlet nad esejí. Po dlouhé době jsem konečně vymyslela základ - název pro planetu, galaxii i obyvatele. Pak jsem pomalu začala psát a stihla vypít ještě další šálek čaje. Potom už jsem ale musela letět na hodinu formulí. Minule nám profesorka Fowler říkala, že je možné, že hodinu nestihne, ale protože nás čeká poslední kapitolka teorie, nechám nám ji kdyžtak napsanou na tabuli. Jenže, profesorka Fowler nedošla, a tabule taky nikde nebyla. Iz šla na oběd, já jsem se vydala na kolej, protože jsme včera zase měli pečení a napekla jsem spoustu pizzy a taky nějaký ten slaný koláč. Najedla jsem se, popadla sešit z přeměňování, který chtěl půjčit Carter, a vydala se zase do čajovny. Ta esej se mi tam psala skvěle. No skvěle ne, ale rozhodně líp než na koleji.

Lill vypadala trochu pobaveně, když jsem se tam po chvilce zase objevila, ale nevadí. Poprosila jsem opět o mátový čaj a pokračovala ve psaní. Později jsem si na doporučení Lill dala ještě šípkový čaj, a byl opravdu moc dobrý. Pak už jsem zase spěchala na hodinu obrany a doufala, že aspoň tahle hodina bude.

Dorazila jsem k učebně, kde už byla profesorka LaMalet, ale nikdo jiný tam nebyl. Pobaveně jsem si sedla do lavice. Že bych se konečně dočkala hodiny, na které bych byla sama? Za chvíli však dorazila Iz, chvíli potom i Lisa a zbytek ze Zmijozelu si profesorka LaMalet pozvala rozhlasem. Když se všichni dostavili, profesorka každému z nás rozdala dva sešity. V jednom byly otázky, do druhého jsme měli zapisovat odpovědi. Když jsme měli hotovo, čekali na nás vzadu ve třídě pytlíky různých barev s indiciemi. Podle těch jsme měli uhodnout, o jaký předmět se jedná. Jak se tam ale všichni nadšeně nahrnuly, tak jsem se pořádně k pytlíkům nemohl dostat, proto jsem čekala, až se to tam trochu vylidnilo a pak jsem pytlíky rychle prohledala, zapsala odpovědi a odevzdala sešit. Carter už měl hotovo a čekal v lavici. Předala jsem mu zatím sešit z přeměňování a čekala na Iz, která se u pytlíku nějak zasekla. Chvilku jsme se s profesorkou a Carterem bavili o všem možném. O téhle hodině, o tom zda nás bude učit i příští rok, o keramice,… Opravdu doufám, že ji příští rok znovu budeme mít. Je to jedna z nejlepších profesorů, co jsem zatím měla. No dobře, za ten rok jich tolik nebylo, ale je fakt super.

Iz stále zkoumala indicie, mě už ale přestalo bavit čekání na ni, rozloučila jsem se s profesorkou a zamířila na kolej. Cartera to očividně taky přestalo bavit, protože vycházel hned za mnou. Na koleji na mě opět čekalo překvapení. Objevila se totiž moje dlouho ztracená bývalá spolubydlící Linda. Chvilku jsem se s ní bavila, půjčila jí sešity na dopsání a pak jsem si všimla Kal, která seděla u velkého stolu. Předtím jsem si jí vůbec nevšimla, tak jsem ji pozdravila, a najednou byla pryč. Linda na to docela vyjeveně koukala, já už jsem si na tohle zvykla od Velta, a tak jsem čekala, kde se Kal objeví. A objevila se hned vedle mě.

Večer jsme ještě trošku s Iz trénovaly (jak se blíží zkoušky, je čím dál tím lepší ukecat ji, aby trénovala). Iz dokonce tvrdila, že posilněná exasilem od Cartera bude trénovat až do rána, ale už spí. *vytlemený smajlík* A já se taky chystám zalehnout.

~ Faye ♥

V čajovém koutkuHodina opčm - hry

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.