Zápis #12 – Den plný soubojů

23. listopadu 2017 v 18:02 | Faye |  1. ročník (2005/2006)
16.3.2006
Bradavice, Společenská místnost Havraspáru

Milý deníčku,
dneska to byl celkem zajímavý den. Začal tím, že hned od rána jsme měli náhradní hodinu obrany proti černé magii, ve které jsme si měli zkusit konečně první kouzelnické souboje. Takže jsem vstala hodně brzo, letěla na snídani a pak jsem čekala ve vstupní síni, kde jsme se měli sejít s profesorkou LaMalet. Nejdříve to vypadalo, že tam budeme s Carterem, který přišel o chvíli později, sami. Naštěstí pro mě (bylo mi jasné, že Cartera bych určitě neporazila), chvilku před začátkem hodiny dorazili ještě Lucas, Avaline a Charlotte. No a tak se naše pětičlenná skupinka v čele s profesorkou LaMalet vydala do místnosti, kde se konají souboje.

Nejdříve jsme si zopakovali pravidla soubojů a pak se konečně mohlo začít. První duel byl čistě dívčí a zmijozelský. Stály proti sobě Avaline a Charlotte. A právě Charlotte nakonec zvítězila 2:1. Dále proti sobě stáli Carter a Lucas, kde bez problémů zvítězil Carter. A pak jsem na pódium šla já. Protože nás byl lichý počet, mojí soupeřkou byla znova Charlotte. V prvním kole jsem byla celkem zaskočená, takže mě Charlotte bez problému odzbrojila, v druhém kole jsem se už trochu rozkoukala a odzbrojila jsem Charlotte. Poslední a rozhodující kolo trvalo docela dlouho. Nakonec jsem vyslala odzbrojující paprsek na Charlotte a snažila se vyhnout tomu, který poslala ona proti mně. To se mi podařilo, ale byla jsem dost neopatrná a seskočila z pódia. V tu chvíli jsem si jen nadávala, že takhle blbě jsem prohrát nemusela. Jak jsem se ale snažila udržet rovnováhu, abych se nerozplácla na zemi, nevšimla jsem si, že se mi Charlotte přece jen podařilo odzbrojit a celý souboj jsem nakonec vyhrála. No, Charlotte z toho moc nadšeně nevypadala, ale ani se jí nedivím, bylo to hodně těsné… V posledním duelu se proti sobě postavili Carter a Avaline, a jak jinak, vyhrál opět Carter. Pak už jsme to rozpustili, ale souboje mě opravdu baví. Škoda jen, že překecat Iz k tomu, aby šla trénovat je celkem nadlidský úkol. Takže trénovat můžu maximálně tak s Rose, proti které ale nemám vůbec šanci. Přece jen má dva roky náskok. Po hodině jsem se chvíli ještě bavila s Carterem, a protože do oběda zbývalo ještě dost času, zamířila jsem zatím do knihovny.

Před večeří nás čekala hodina přeměňování s profesorkou Tyler. Nejdříve se podivila nad tím, kdo jí chodí do učebny trénovat, protože panáci jsou zase rozházení, a ona je furt jen rovná. Pak nám oznámila zadání eseje, která sice není povinná, ale kdo ji odevzdá, nemusí na konci roku odevzdávat sešit. No, sešit mám v pořádku, takže by mi nevadilo ho odevzdat, takže uvidím, jak se mi do té eseje bude chtít. Pak nám profesorka oznámila, že tohle je konečně poslední hodina teorie (teorii ji nudí) a příště budeme mít dvouhodinovku a bude trochu jiná, než doposud. Tak jsem zvědavá, co to bude. Zrovna jsme probírali historii přeměn, když se najednou objevil ve třídě malý ptáček. Čekala jsem, že z toho bude průšvih, ale profesorka se nad ním rozplývala, a ptala se Charlotte (u které se objevil), jestli je její. Řekla, že jo, a jestli chce, může jí vyčarovat i psa. To už profesorka odmítla a pokračovalo se v hodině. A najednou se vedle mě objevila gorila. Deníčku, já se v tu chvíli tak šíleně lekla, že jsem si málem polila celý sešit inkoustem. A když jsem se otočila, koukala jsem, že tam pobíhá i pes. To už se profesorka Tyler naštvala a chtěla vědět, kdo to vyčaroval. A nikdo se k tomu samozřejmě nechtěl přiznat. Takže profesorka oznámila, že pokud se nikdo nepřizná, sebere body nám i zmijozelu, což mi přišlo docela nefér. Od nás jsme tam byly jen s Iz a ještě k tomu jsme seděli v první lavici a profesorka celou dobu stála vedle nás, takže musela vědět, že ani jedna z nás to být nemohla. A Iz to dávala najevo naštvanými pohledy, které střídavě házela na profesorku i na zmijozelské sedící vzadu. Nakonec se profesorka rozhodla, že body nikomu nesebere, ale příští týden ta speciální hodina nebude. Ani nevím, co by mi přišlo horší. Jestli ty sebrané body, nebo ta hodina. No, profesorka s námi probrala zbytek látky a pak si naštvaně sedla ke stolu. Bylo to docela smutné, je správná a mám ji ráda. Navíc hodiny s ní jsou zábavné, takže nechápu, proč je rušit nějakými blbými iluzemi. Když už, na takových dějinách by to byla větší sranda. I když, u dědouše Gratha by to nemuselo dopadnout dobře a myslím, že u něj by si to ani netroufly. I když u nich člověk nikdy neví. Stále se v nich nevyznám. Po hodině se vydaly Avaline a Charlotte za profesorkou, nejspíš se jí šli přiznat a omluvit. Čekali jsme na ně před třídou, a nakonec vyšli ze třídy s tím, že ta speciální hodina příští týden bude. Pak jsme se šli s Iz a Carterem navečeřet a pak zpět na kolej.

Skoro celý večer jsme na koleji hráli piškvorky. Nejdříve jsem hrála s Ashem, se kterým jsem posledně tak blbě prohrála. Tentokrát se mi dařilo víc, většinu her jsem vyhrála, až z toho začal být Ash trochu vzteklý. Je to docela zvláštní, protože když jsem hrávala ve škole piškvorky s Chloe, vždycky mě dost snadno porazila. Asi je v nich fakt hodně dobrá. Po několika Ashovách prohrách si jednou zahrál s Iz, pak zase se mnou, pak já s Rose, Ashe s Rose,… no pěkně jsme se prostřídali. S během toho jsme stihli ještě pátrat po Oliverovi. Ten uličník se zase někde schoval. Nakonec ho našel Ash, jak se toulá u klučičích pokojů. Už několikrát mi tam zdrhl, takže ho podezírám, že se vždycky snaží dostat za Miou, což je Ashova kočka. Snad se nám tu brzy nebudou toulat koťata…


No, u piškvorek nejdéle vydržela Rose, která furt chtěla hrát, ale mě ani Ashovi už se moc nechtělo, i když Ash měl větší trpělivost a ještě chvíli s Rose hrál. Já už jsem hrát odmítala. Pak už se Ash vydal ven za Rachel, a Rose s Iz postupně šli spát. A já už pomalu taky mizím. Zase je to delší zápisek, než jsem původně chtěla. Dobrou noc.
~ Faye ♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.